První
(německé) oficiální stránky Erdoğana Atalaye, © Barbara Fuckner 2002-2012
www.erdoğan-atalay-fanpage.de
Rozhovory 2006:
"Hodně šrotu a původní prvek"
Publikovaný v "Cineastentreff" v březnuin 2006
© Autor & Teleschau Media Service
|
(tsch) Hodně krásných
aut, tak jako v seriálu Alarm für Kobra 11, nelétá skrz německé
obrazovky. Ve
čtvrtek, 30.března, 20,15 startuje akční seriál na RTL, bude
to sem nových dílů Již deset let
natáčení tohoto seriálu svědčí o jeho oblibě(
průměrná sledovanost v roce 2005 byla 5,3 milionů
diváků). Ale každý měsíc je tu hromada šrotu, každý den je
sešrotováno asi jednomístné těžké závodní auto. Doposud 3000 aut zde
ukončilo svůj mobilní život a to nepočítáme 20 aut, která jsou
určena pro skoky. Jedno Porsche letí 200 metrů vzduchem, další je
určeno k explozi a roztavení v ohni. Erdoğan Atalay je
všude přichází, přibíhá a všechno vidí - od druhé epizody jako
vyšetřovatel Semir Gerkhan se svou partou. Čas, jen trochu
nostalgie … Deset let Alarm für Cobra 11 - to je 3080 sešrotovaných
vozidel, 770 zatčených zločinců, přes 154 epizod a snědeno 420.000 housek
v prostírání.Erdoğan Atalay
byl vždy při tom. Erdoğan Atalay chce u Kobry zůstat
dokud mu to dovolí tělesná kondice a diváci budou chtít Kobru sledovat. / © RTL |
*)Teleschau
= Otázka:
Teleschau *: Vy
jste původní prvek seriálu. Dokážete si
vlastně ještě představit svůj život bez Cobry 11 ?
Erdoğan Atalay: Semir je
zatím jedna velká součást mého života, na jedné straně je to báječné, protože je to neformální je to pro tuto roli i pro mě
přínos. Problematické je to ovšem
pro jiné producenty. Člověk je jakoby zařazen právě
jako jedna postava, bezpochyby je to druhořadá záležitost …
Teleschau: Není to pro vás
trochu smutné …
Erdoğan Atalay : Ne,
já mám rád svou roli a nerad bych
seriálu vzdával, kvůli natáčení nějakého jiného filmu. Pro
každého nastane jednou doba, kdy se podle možností rozhodne.
Teleschau: Jak dlouho chcete ještě jezdit
jako policejní hlídka po dálnici?
Erdoğan Atalay: Tak
dlouho, dokud toho nebude moje zdraví a
tělesná kondice mít dost a dokud se diváci budou chtít na seriál
dívat.(smích). Ano, na tom je všechno založeno.
Teleschau: Jste klidný, když víte, že seriál Alarm
für Cobra11 zlákal v roce 2005 průměrně pět
milionů diváků
k televizním obrazovkám?
Erdoğan Atalay: To také, ale záleží na tom, že se všechno
dlouhé roky vyvíjí, kaskadérské umění,stejně tak jako postavy i
příběhy. Co my dnes vyrábíme, nemá
s prvními příběhy nic společného. Akčnost již dávno
nepřevyšuje děj. Je ale mnoho lidí ,co má zastaralý pohled na
věc a to je vůči seriálu
smutné a nespravedlivé. Ale někdy se stává člověk unavený
,to stále a stále znovu všechno vysvětluje.
Teleschau: Je
nějaká epizoda, která Vám utkvěla zvlášť v paměti ?
Erdoğan Atalay: Ano, jistě. Myslím,že to bylo ve 145
pokračování. Taková zvláštnost: Všechno šlo jednoduše, perfektně,
akce byly plynulé, příběh sestavený, veškerá natáčecí doba
využita, hudba, atmosféra, ozvučení, jednoduše všechno.Jen moje jméno se
tam nedostalo (smích).
Teleschau: Jaká
byla pěkná a jaká strašná událost za deset let natáčení?
Erdoğan Atalay: Bylo mnoho pěkných momentů,
myslím i maličkostí,ale žádné zvlášť senzační . Okruh
přátel a celá naše sestava je skvělá. Není zde žádný šílenec, žádná
velká ješitnost. Všechno je správně v
souladu, je to takový pocit. Spatné události ovšem také přijdou a to jsou
všechny nehody.
Teleschau: Stalo
se Vám, že jste se vážně zranil?
Erdoğan Atalay: Jednou jsem si zlomil trn obratle v
páteři. Jinak to je jen pár
modřin a škrábanců. Nic vážného a
trvalého se mi nestalo.
Teleschau: Johanes
Brandrop, Mark Keller, René Steinke, Christian Oliver – Měl jste za ta
léta různé kolegy, který Vám zvlášť přirostl k srdci ?
Erdoğan Atalay: Všichni mi byli blízcí, bez druhého nejde
pokračovat, ale nejoblíbenější dvojice podle fanoušků je René
Steinke a já. Je s ním zábava , snadno si spolu rozumíme i před kamerou.
Určitě to roky natáčení dokazují.
Teleschau: Od začátku
Vašeho účinkování v roce 1996 máte sešrotováno přes 3000 aut, která
jste jak plynul čas poznal. Plakal jste již kvůli nějakému
automobilovému skvostu?
Erdoğan Atalay:: Moje duše mě moc bolela, když
vzduchem letěl Spitfire, to mi opravdu krvácelo srdce a potom, když jsme
sešrotovali jeden Rolls Royce.
Teleschau: Před
časem jste měl k dispozici „Exelero“, to je nejdražší auto na
světě, které bylo v seriálu. Tento vůz Maybach stojí devět
milionů Eur. Nechtěl byste ho jako služební vůz k
projížďkám…
Erdoğan Atalay: Teď vypadám zmateně, pro
mě je to moc velké auto a ta fantastická peněžní suma, to si
může dovolit zaplatit jen někdo, kdo chce, pěkně prosím- je
to kompletní obchod pro RTL.
Teleschau: Vy budete
podezřelý, svou kolegyni máte usmrtit….
Erdoğan Atalay: Ach, už si vzpomínám, ona je skvělá,
ale je v seriálu trochu déle (smích).
Teleschau: Ještě
jedna otázka k budoucnosti seriálu. Dosud jsme viděli v každém
pokračování Crashs – strašné havárie, kdy dosáhnete na pomyslný vlajkový
stožár?
Erdoğan Atalay: Jediná hranice, kterou musíme dodržet je
čas, na všechno máme 45 minut, po dobu kterých, můžeme vyprávět
náš příběh. S produkcí jde souvislý vývoj , všechno bude stále
ještě neobyčejnější, efektivnější, profesionální …
Gerd Hilber / © Teleschau
Volně přeloženo: Bozena Loupancova - srdečný
dík ! J
|
Note: The publication of this interview does not mean to infringe on any
copyrights. That's for the translation, too. Webmaster in April 2006
|